Pro celé Pardubice ten výjev znamenal šok. Dlouholetý primátor v poutech. Vedle něj dva policisté v černých kuklách. Až později se ukázalo, z čeho ho státní zástupkyně viní. Ne z toho, že by si vzal úplatek. Ne z toho, že by získal nějaký prospěch. Obžaloba tvrdí, že pochybil při nakládání s veřejnou zakázkou a že porušil povinnosti při správě cizího majetku. Charvát vinu odmítá.
Bývalý primátor byl tehdy okamžitě vyloučen z hnutí ANO, po uvalení vazby odstoupil z rady i zastupitelstva města a rezignoval také na funkci ve vedení pardubických vodáren. Vedení v poutech na veřejnosti poškodí pověst každému a známé osobnosti o to víc. Platí presumpce neviny, přesto to funguje jako trest dřív, než rozhodne soud.
Novinář by ve zpravodajském článku svůj názor vyjadřovat neměl. Myslím, že je to správně. Jenže tenhle text bude jiný. Jsem přesvědčen, že nasadit bývalému primátorovi pouta a vést ho před kamerami na základě toho, z čeho byl obviněn, byla chyba. Nechci tím předjímat, jestli je Martin Charvát vinen, nebo nevinen. Ani zlehčovat to, z čeho je obžalován. Všechny argumenty budu popisovat poctivě a nic podstatného nezamlčím. A připouštím, že se mohu mýlit.
Policie: Hrozilo, že bývalý primátor uteče
Základní otázkou je, proč měl primátor nasazená pouta a zda je to v souladu s platnými zákony. Eskortu Charváta prováděla Národní centrála proti organizovanému zločinu. „Obviněná osoba, která byla eskortována k soudu, se nacházela v režimu „zadržení“ dle příslušného ustanovení trestního řádu, v rámci trestního řízení vedeného ze strany policejního útvaru NCOZ. Při eskortě k soudu byla zadržené osobě přiložena pouta dle § 54 písm. b) zákona o Policii ČR,“ vysvětlil mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej na dotaz serveru pce24.cz.
Zákon o policii s použitím pout počítá, obsahuje však jedno důležité ale. Tím je ustanovení, podle něhož pouta lze použít „je-li důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana veřejného pořádku anebo že se osoba pokusí o útěk“. Mluvčí Jaroslav Ibehej uvedl, že v tomto případě byla pouta použita na základě obavy z útěku zadržené osoby.
Charvát strávil ve vazbě bezmála dva měsíce. Soud, který vazbu schválil, jej tam však neposlal z obav, že uteče. „Martin Charvát byl vzat do vazby z jediného vazebního důvodu, a to ve smyslu § 67 písm. b) trestního řádu, tedy z obavy z ovlivňování nevyslechnutých svědků a spoluobviněných nebo jiného maření objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,“ uvedl soudce Okresního soudu v Pardubicích Karel Gobernac. Soud však nerozhodoval o tom, že Charvát bude přiveden v poutech, to bylo a je v kompetenci policie. Dalo by se to uzavřít tak, že policie se v konkrétním případě obávala, že Charvát uteče a zákon ji v takovém případě dává pravomoc pouta použít. Je tady však důležitý fakt, který je s tím v rozporu.
Soudce: Za 23 let jsem nezažil eskortu bez pout
Pokud se v Pardubicích u soudu rozhoduje o uvalení vazby zadržené či zatčené osoby, eskorta ji přivádí k soudu v poutech. „Nesetkal jsem se za 23 let praxe na trestním úseku s tím, že by eskorta přivezla obviněného k vazebnímu zasedání soudu - tedy k jednání, kde bude rozhodnuto o zadržené či zatčené osobě - bez přiložených pout,“ uvedl Gobernac.
Pokud je ale používání pout při těchto eskortách v Pardubicích skutečně automatické, vzniká zde velké napětí mezi touto praxí a tím, co k tomu řekl Nejvyšší správní soud (NSS). Ten uvedl, že „preventivní a paušální použití pout dle § 53 a § 54 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, vůči každé osobě, která se dopustila protiprávního jednání, je nepřípustné“. (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2021, č. j. 8 As 180/2019-59)
„Citovaný závěr NSS mi nepřísluší komentovat, protože se týká fáze eskorty, o které soud v trestním řízení nemůže rozhodovat a ani ji nijak ovlivňovat,“ uvedl Gobernac.
Nejvyšší správní soud uznává, že někdy může být situace tak složitá, že ani jeden z důvodů daných v zákonu nemusí platit a přesto mohou policisté pouta použít. Kdy? Odborná literatura citovaná NSS k tomu uvádí příklady, u kterých lidí je to možné: nebezpečný pachatel, recidivista, pachatel s historií útěků, intoxikovaná osoba, osoba silně rozrušená. Může to být „agresivně se chovající osoba, pachatel, jemuž hrozí vysoký trest“, vypočítává v komentáři k Zákonu o Policii ČR Benedikt Vangeli.
Stížnostmi na použití pout se opakovaně zabýval i zástupce ombudsmanky. Jednalo se ale zejména o použití donucovacích prostředků a tedy i pout ze strany Vězeňské služby ČR. „I v rámci policie vyžadujeme, aby byla pouta používána individualizovaně. K tomuto závěru existuje i judikatura. Neprováděli jsme však v tomto ohledu žádné zásadní šetření. V případu z tohoto roku jsme konstatovali, že policie může použít pouta vůči zadržené osobě pouze tehdy, existuje-li důvodná obava z ohrožení některých zákonem chráněných zájmů,“ uvedl právník Jiří Matuška z Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí.
Právník: někdy těžko hledám důvod pro postup policie
Pardubický právník Pavel Kosek uvedl, že v poslední době se stále častěji setkává s případy, kdy intenzita policejního zásahu podle jeho názoru vůbec neodpovídá povaze prověřovaného jednání ani osobě, proti níž je veden. „Samozřejmě jsou situace, kdy je razantní postup zcela namístě – například pokud existuje důvodná obava, že je podezřelý ozbrojený, nebezpečný nebo bude klást odpor. U osob, u nichž takové riziko zjevně nehrozí, ale jen obtížně hledám důvod pro demonstrativní zásahy za účasti většího počtu ozbrojených policistů, používání pout nebo veřejné odvádění z pracoviště či úřadu,“ uvedl Kosek.
K soudu uličkou novinářů? „Mediálně známí obvinění nemají mít zvláštní režim“
Když už policie pouta použila, mohla se teoreticky pokusit zabránit tomu, aby byl Charvát s dalšími obviněnými veden v poutech před kamerami a fotoaparáty novinářů čekajících před soudní síní. Jenže dnes policie i soud tvrdí, že to nešlo. „Policie ČR nemůže ovlivnit přítomnost veřejnosti a sdělovacích prostředků v budově soudu. Ke konkrétní jednací síni, ve které probíhalo jednání k návrhu o vzetí do vazby, vede jen jedna chodba čili policisté se zadrženou osobou nemohli jít jinou cestou,“ uvedl k tomu Ibehej.
Podle soudce není možné zástupce médií stejně jako kterékoli jiné osoby z budovy soudu v pracovní době soudu vykázat. „Soud také nedisponuje jednací síní, která by byla ve veřejnosti nepřístupném místě budovy, např. ve sklepních prostorách, kam by byl obviněný – byť s přiloženými pouty – vchodem do budovy přiveden,“ uvedl Gobernac.
Ministerstvo spravedlnosti navíc nevidí důvod, proč nepřistupovat ke všem stejně. „Obecně platí, že pokud obviněný nevystupuje v procesním postavení chráněného či utajeného svědka podle příslušných právních předpisů, není důvod rozlišovat mezi mediálně známou osobou a kterýmkoli jiným obviněným z hlediska jeho pohybu v budově soudu,“ uvedla Lucie Rozsypalová z odboru komunikace ministerstva spravedlnosti.
Okresní soud v Pardubicích bude pokračovat v projednávání kauzy parkovacího domu v úterý 3. listopadu. O vině Charváta a dalších obžalovaných by mohl rozhodnout do konce listopadu.
A na konci ještě vysvětlení, proč jsem na začátku uvedl, co si o případu myslím. Nejsem pouhý pozorovatel. Byl jsem součástí média, které na webu zveřejnilo záběry, na kterých policie vede Charváta v poutech. Do novin jsme dali agenturní fotografii, na které s ním jdou k soudní síni policisté v kuklách. Dodnes cítím hořkost.
Článek byl napsán s přispěním Milana Zlinského